Opletal, svoboda a odvaha

Nevím, zda je to tím, že doba, v které nyní žijeme, je výjimečně neklidná, nebo proto, že díky lidskému rodu vrozené povrchnosti jsme nebyli dostatečně citliví a ostražití na to, co se děje kolem, ale mám obavu.

Možná je to ale věkem, kdy moje generace zajisté nezapomněla, co znamená žít a studovat v režimu, který nedovoloval svobodnému rozvoji čehokoli, že jsme obzvlášť neklidní. Víme totiž, co jsme v roce 1989 vybojovali a oč můžeme přijít. Víme jaké to je nemoci svobodně sdělovat svoje názory, cestovat, pracovat a rozhodovat se o svém životě a životě svých dětí.

Naše rodiče a prarodiče zase vědí, co znamená bát se, neboť někteří nebyli představiteli vysněného ideálu člověka, který měl vybudovat ideální stát založený na normách a náboženských preferencích. Jsme v období, kdy se dějiny svým způsobem opakují. Jak budeme na novodobé výzvy a ohrožení svobody reagovat v zájmu uchování našich demokratických hodnot, jejichž součástí je respektování jiného názoru, bude záležet na vyvážené kombinaci odvahy a tolerance, jimiž budeme schopni a především ochotni chránit přesvědčení, že lidská důstojnost je nedotknutelná a lidskost, pochopení a odvaha je znamením velkých a silných národů, které se jasně a zřetelně postaví proti teroru, zbabělosti a totalitě, náboženské nevyjímaje.

Tak vnímám já odkaz Jana Opletala, studenta medicíny.

Praha 17.11.2015