Výstaviště musí zase patřit Pražanům!

Pokud byste se mě zeptali, jaké lokality jsou pro Prahu největší ostudou, odpověděla bych -Výstaviště, Šlechtova restaurace, ale i celá Veletržní třída. Samozřejmě, že by bylo snadné najít odpudivější místa, jejichž podoba hyzdí tvář našeho hlavního města. V tomto případě jde ale o něco jiného - o nevyužitý potenciál a čas, se kterým se v Praze tak dlouhou dobu mrhalo.

Jistě, opoziční zastupitelé by mě v tento okamžik namísto argumentů nejraději zavalili tunami papírů, aby demonstrovali, jak tvrdě na tomto problému makali. Ty haldy papírů by ale měly něco společného. Na všech by byl tučný nápis Koncepce, Záměr, nebo Studie. Nechci jim upírat snahu, ale k tomu nejdůležitějšímu, tedy k realizaci, nikdy nedospěli. Když máte koncepci, musíte také něco dělat pro to, aby se z ní stala realita. Je smutné, že místo s takovým potenciálem je v podstatě mrtvé a ročně jej navštíví jen necelých 120 tisíc lidí, zatímco například v kodaňském parku Tivoli jsou to 4 miliony a o vídeňském Prateru raději ani nemluvím. Pražské Výstaviště je nejvíce ze všeho brownfieldem.

Teď se ale konečně dočká kompletní rekonstrukce, která měla přijít už dávno. Výstaviště čekají velké změny, ale i menší, kterých si všimnete rychle. Jen letos počítáme s investicemi kolem 150 milionů korun a za ty peníze vzniknou nová sportoviště jako hřiště na beach volejbal nebo třeba dráha na bicross, která tam vlastně byla už v minulosti. Zmizet by měl naopak ten příšerný plot, který areál odděluje od Stromovky, čímž konečně dojde k přirozenému propojení tak, jak bylo zamýšleno v původních projektech. Začneme ale také dostavbou vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Práce odstartují tento rok nebo v nejhorším případě na začátku toho příštího. Já každopádně chci, aby to celé bylo hotovo do konce tohoto volebního období. To je samozřejmě ale pouze část celého příběhu. Výstaviště těch zásahů potřebuje mnohem víc a na konci by měl být moderní areál, na který budeme pyšní a kam budeme chodit za kulturou, za sportem, za zábavou nebo jen tak relaxovat. Podle koncepce, která je z roku 2013 a jíž chceme nyní zrealizovat, se počítá právě s rozdělením Výstaviště do pěti zón, které se budou naprosto přirozeně prolínat.

Není to ovšem jen o Výstavišti. Ostudou je i Šlechtovka, která, ač by měla být dominantou přilehlé Stromovky, tak ji v tuto chvíli spíše hyzdí. Pokud bychom ještě chvíli schovávali hlavu do písku, co nevidět by se její stav stal nevratným. Je to škoda, protože Šlechtovka je nedílnou součástí Stromovky a já vůbec nechápu, jak mohla situace dospět až sem. I zde se ale naštěstí dávají věci do pohybu. V tuto chvíli se připravujeme na výběr dodavatele a rekonstrukce tak začne co nevidět, což považuji za slušný úspěch. Ještě v roce 2017 se tam určitě potkáme u kafe.

A pak tu máme Veletržní třídu. Na nejbližším jednání Rady předložíme tisk, který uloží vypracování koncepční studie právě pro tuto ulici. Chci, aby se z té šedivé Veletržní, jak ji vnímáme dnes, stal moderní bulvár. Projekt bude počítat s osázením zelení, novým vydlážděním a celkovým zušlechtěním. Z Veletržní se jednoduše stane Třída s velkým T. Podobný plán máme ostatně skoro ve všech městských částech. Každá městská část má totiž svůj bulvár, hlavní ulici, kterou bychom rádi přiblížili obyvatelům Prahy. 

Jsem si jistá, že děláme správné kroky k tomu, aby se nám nejen Výstaviště, ale celou přilehlou a pro Prahu naprosto unikátní oblast, podařilo dostat tam, kam patří.

Kdybyste tenhle článek sdíleli, budu moc ráda.