Principy a hodnoty mého života

Svoboda je ultimativní hodnotou ve všech jejích podobách. Především svoboda slova a projevu je zásadní. Nemůže být omezována, ačkoli je někdy těžké akceptovat její projevy. Věřím v korektiv společenství. Demokratický řád žije z toho, že si lidé mohou protiřečit a že pociťují svobodu.

Vzdělanost, neutichající zvědavost a ochota se neustále učit novým věcem jsou životní potřebou. Vzdělání se neprojevuje společenskými protézami, jimiž jsou libovolné tituly před a za jménem, funkce, nebo domnělé společenské postavení.

Kdo sleduje jenom pravidla, ztrácí schopnost reagovat na nové věci. Etika vzniká tam, kde nestačí pravidla, všude tam, kde někdo samostatně vycítí, co situace vyžaduje. Morálku lze naučit, etika musí být zažita. Společnost, která se odnaučila mít vztah, nemá ani etiku. Nahrazuje odpovědnost kontrolou. Etika nepotřebuje jeviště.

Čas je hodnota, která je nevratná. Je to ta nejcennější, kterou mám, kromě zdraví.

Každý problém je řešitelný. Pokud je neřešitelný, tak je to zákonitost přírody.

Jsem zastáncem meritokracie, tedy hodnocení dle schopností a dosažených výsledků, nikoli na základě příslušnosti k politické straně, kmenu, skupině nebo pohlaví.

Jediná autorita, kterou uznávám, je vlastní svědomí. Odmítám jakýkoli druh feudalismu: státního, stranického, firemního i rodinného. Považuji lidi za sobě rovné.

Nežiji životem jiných lidí, nepřizpůsobuji se obecným normám a jdu vlastní cestou. Život vnímám jako cestu, která nezná zkratky.

Nezajímá mě, co si o mě myslí jiní, obzvlášť ne ti, kteří mě neznají, nejsou mými přáteli a nepatří do mé užší ani širší rodiny.

Jsem si vlastní prioritou. Od nikoho nic neočekávám ani si nic nenárokuji, nejméně od státu. Tento vztah by měl být oboustranný.

Smyslem mého života je osobní růst a přispění do společenství. Pracuji proto, že mě práce baví a obohacuje. Pomoc jiným je radost.

Peníze jsou pro mě energií, která umožňuje uskutečňovat mé projekty.

Jsem přesvědčena, že lidé jsou ve své podstatě dobří, jen jejich projevy tomu někdy neodpovídají. Důvody jsou různé. Většina z nich potřebuje odbornou pomoc.

Nedělám věci, které jsou obecně uznávány jako něco, co se dělat má, pokud nejsem přesvědčená o jejich smyslu.

Říkám věci narovinu, protože už nemám čas na nic jiného.

Nekradu a nepodvádím. Podaná ruka je pro mě slibem. Sliby jsou závazné.